Jak vypadá poškozená sklovina u kompozitních fazet?

Sklovina je ta nejtvrdší část vašich zubů, a když je na ní aplikována kompozitní fazeta, stává se její stav klíčovým pro dlouhodobou estetiku i funkci. Ale co když ta sklovina už není v dobrém stavu? Jak to vypadá, když je poškozená, a jak to ovlivňuje kompozitní fazetu, která na ní leží?

Co je vlastně poškozená sklovina?

Sklovina není jenom bílá vrstva na zubu. Je to minerální struktura, tvořená především hydroxylapatitem - téměř 96 % je minerálů, zbytek je voda a organické látky. Když se sklovina poškozuje, ztrácí svou přirozenou pevnost a průhlednost. Nejčastější příčiny? Kyselé potraviny, bruxismus (skřípání zuby), špatná ústní hygiena, nebo příliš agresivní čištění zubní kartáčkem.

Poškozená sklovina se nejčastěji projevuje jako matná, šedivá nebo žloutavá oblast na povrchu zubu. Místo lesklého, skleněného vzhledu se objevují drobné vrásky, mikrotrhliny nebo plochy, kde se sklovina úplně odtavila. V některých případech je vidět i prosvítající tmavší vrstva pod sklovinou - to je dentin, který by měl být chráněn. Když na takový zub přilepíte kompozitní fazetu, problém nezmizí. Jen ho zakryjete.

Co se stane, když kompozitní fazeta leží na poškozené sklovině?

Je to jako přilepit plánek na rozpadající se stěnu. Kompozitní materiál se k sklovině přilepuje chemickou vazbou - to funguje jen tehdy, když je sklovina čistá, zdravá a dobře připravená. Když je poškozená, tato vazba není spolehlivá.

První příznak? Fazeta se začne odlepovat. Ne celá najednou, ale postupně - na okrajích, kde se přilnavost nejvíc ztrácí. Víte, jak to vypadá? Místo dokonalého, hladkého okraje uvidíte tenkou štěrbinu, kde se hromadí plak a potraviny. To způsobí tmavé skvrny, které jsou větší než původní problém.

Druhý příznak je změna barvy. Kompozitní materiál je vysoce barvotrvný, ale pod ním se může sklovina dále degradovat. Když se pod fazetou začne sklovina rozpadat, může se pod ní objevit žlutý nebo šedý odstín. To se nezachytí na povrchu - ale když se fazeta odkryje (například při kontrole), je vidět, že pod ní je zub už nejen poškozený, ale často i zčernělý.

Třetí a nejhorší příznak: bolest. Když sklovina přestane chránit dentin, teplo, chlad, sladké nebo kyselé potraviny začnou přímo dráždit nervy. A to i když je na zubě fazeta. Mnoho lidí si myslí, že fazeta „zakryje“ všechno. Ale když je pod ní poškozená sklovina, bolest se jen zhoršuje - protože se k ní přidává i neúspěšná adheze kompozitu.

Jak to vypadá na zubu - konkrétní příklady

Představte si zub s kompozitní fazetou na předním zoubku. Vypadá dokonale - až do chvíle, kdy se podíváte pod lupu. Na okrajích fazety je tenký, bílý prstenec - to je zdechlost, kde se kompozit odlepil. V okolí tohoto prstence je matná, šedivá plocha, která se nevztahuje na kompozit, ale na samotnou sklovinu. To je místo, kde se minerály vysrážely.

V jiném případě - zub s fazetou, který byl dříve poškozený kariésou. Lékař ho „zakryl“ fazetou, místo aby odstranil všechnu poškozenou tkáň. Po půl roce se pod fazetou objeví tmavá, křehká oblast. Když ji otevřete, zjistíte, že pod ní je rozpadlý dentin - a kompozit, který měl být ochranou, se stal jenom pláštěm pro další škody.

Takto to vypadá v praxi: fazeta je jako náplast na špatně ošetřeném zlomeném zubu. Může vypadat dobře, ale pod ní se děje to, co se nemá dělat.

Co se děje s kompozitem, když je pod ním poškozená sklovina?

Největší chyba je myslet si, že kompozitní materiál je „silný“ a „trvá věčně“. Ve skutečnosti je kompozit závislý na podkladu. Když pod ním není pevná sklovina, začíná se kompozit deformovat.

Na poškozené sklovině se kompozit nevytváří pevnou vazbou. Místo toho se přilnavost rozpadá - a kompozit se začne hýbat. Když se hýbe, vznikají mikrotrhliny v materiálu. Tyto trhliny se postupně rozšiřují - až do chvíle, kdy se kompozit odlomí celý kousek.

Navíc - když je pod kompozitem poškozená sklovina, dochází k akumulaci kyselin. Bakterie se v okolí štěrbiny rozmnožují, produkují kyselinu, která dále rozkládá sklovinu. A tak se vytváří cyklus degradace: poškozená sklovina → slabá vazba → štěrbina → kyselina → další poškození → konečný selhání fazety.

Jak to zjistit - co dělat, když si toho všimnete?

Než se stane katastrofa, je důležité vědět, jak vypadají první varovné znaky:

• Barva se mění - zub pod fazetou se stává tmavší, žlutější nebo šedivější
• Okraje fazety jsou matné - místo lesklého, hladkého okraje se objeví bílý nebo šedý prstenec
• Často se vám zatíží zub - při jídle, když kousnete, cítíte nepříjemný tlak nebo bolest
• Už nejste schopni čistit zub v okolí fazety - zubní nit nebo kartáček se „zasekává“ na okraji

Když to všimnete, nečekáte. Jděte k zubnímu lékaři. Nejde o to, „přilepit to znovu“. Jde o to, odstranit celou poškozenou strukturu. To znamená:

1. Odstranění původní fazety
2. Prohlédnutí podkladu - zda je sklovina zdravá, nebo zda je potřeba odstranit i část dentinu
3. Případné ošetření kariézu nebo infekce
4. Příprava zubu na novou fazetu - to zahrnuje chemické zpracování skloviny, aby byla schopna vytvořit pevnou vazbu
5. Nanášení nové fazety s kontrolou přilnavosti

Bez tohoto postupu se fazeta znovu nepřilepí. A nejhorší je, že při každém novém přilepení se zub ještě více poškozuje.

Co můžete dělat doma, abyste tomu zabránili?

Především - nečistěte zuby příliš agresivně. Tvrdý kartáček a příliš silný tlak poškozují sklovinu. Používejte měkký kartáček a techniku „bublání“ - ne tření. Zubní pasta s fluoridem pomáhá obnovovat minerály, ale jen pokud je sklovina ještě zdravá.

Držte se od kyselých nápojů - limonády, čaj s citrónem, kyselé zeleniny. Když piješ, používej slámku a nepřidržuj nápoj v ústech. Po jídle nečisti zuby hned - počkej 30 minut, aby se sliny mohly neutralizovat kyselinu.

A pokud máš kompozitní fazety - nečekávej na to, až se odloupnou. Každých 6-12 měsíců nech si dát zkontrolovat okraje. Většina poškození se dá zjistit na začátku - když ještě není pozdě.

Co se stane, když to ignoruješ?

Nejhorší případ? Zub se zcela ztratí. Když sklovina přestane chránit dentin, bakterie proniknou do nervu. Potom už není možné jen přilepit fazetu. Potřebuješ kořenové ošetření, nebo dokonce vytržení zubu.

A to všechno jen proto, že někdo přišel s nápadem, že „fazeta zakryje problém“. Ale sklovina není náplast. Je základ. A když je základ poškozený, všechno, co na něm stojí, se zřítí.