Co se dělá s mezizubním kázem? Jak ho léčit a jak ho zabránit

Co se dělá s mezizubním kázem? Jak ho léčit a jak ho zabránit led, 1 2026

Rizikový analyzátor mezizubního kázu

Jaké je vaše riziko vzniku mezizubního kázu?

Odpovězte na několik jednoduchých otázek o svých zubních návycích. Následně zjistíte, zda jste v rizikové skupině a získáte konkrétní doporučení.

Mezizubní kaz je jedna z nejčastějších příčin bolesti zubů a ztráty zubů, a přitom ho mnoho lidí ignoruje - nebo si vůbec neuvědomí, že ho vůbec mají. Nejde o nějaký zvláštní typ kázu. Je to prostě kaz, který se začíná mezi zuby, tam, kde kartáček nedosáhne. A protože tam nevidíš, nečuješ a necítíš, jak se postupně rozšiřuje, často se o něm dozvíš až když je pozdě.

Proč se mezizubní kaz vůbec vyskytuje?

Kaz se neobjeví z ničeho nic. Vzniká, když bakterie v ústech přeměňují cukry a sacharidy z jídla na kyselinu. Ta pak pomalu rozpouští sklovinu zubu. Mezi zuby je místo, kde se potrava často zadržuje - zvláště pokud jíš častěji sladkosti, sušenky nebo pečivo. Zubní kartáček tam prostě nevstoupí. A i když používáš nit, ne každý to dělá správně nebo pravidelně.

Největší riziko mají lidé, kteří:

  • nečistí mezizubní prostory vůbec
  • čistí zuby jen ráno, ale ne večer
  • pijí sladké nápoje nebo často snídají sladké svačiny
  • mají špatně zarovnané zuby, kde se potrava snadno zasekává

Na začátku je mezizubní kaz skoro neviditelný. Nebojíš se ho, protože nebolí. Ale když se káz dostane do zubního dnetu - tam, kde je nerv - začne být bolestivý. A pak už není možné to řešit jen nitem nebo zubní pastou.

Co se dělá s mezizubním kázem, když ho zubní lékař objeví?

První věc, kterou lékař udělá, je vyšetření. Použije zrcátko a světlo, a často i rentgen. Na rentgenovém snímku se mezizubní kaz ukáže jako tmavá šmouha mezi zuby - tam, kde by měla být bílá sklovinová vrstva.

Podle hloubky kazu se rozhoduje o léčbě:

  1. Malý kaz (jen ve sklovině) - Lékař ho odstraní pomocí vrtáku a vyplní kompozitním materiálem. To je jednoduchá a rychlá procedura, která trvá 15-30 minut. Nebojíš se bolesti, protože se zub místně očíslí. A po léčbě můžeš jíst hned.
  2. Střední kaz (dosáhl dnetu, ale nezatížil nerv) - Lékař musí odstranit větší část poškozené sklovinové vrstvy. Pokud je dnet ještě zdravý, vyplní se zub větším plněním nebo korunkou. Někdy se použije i inlay nebo onlay - speciální části, které se vyrábějí v laboratoři a přesně se přizpůsobí tvaru zubu.
  3. Hluboký kaz (nerv je zasažen) - Pokud se kaz dostal až k nervu, zub už nelze zachránit jen plněním. Je potřeba provedení kořenového kanálu. Lékař odstraní poškozený nerv, vyčistí a naplní kořenové kanály. Poté se zub obvykle pokryje korunkou, aby se nezlomil. Bez této léčby by zub musel být vytažen.
  4. Nezachránitelný kaz - Pokud je zub natolik poškozený, že už nejde nic udržet, zůstává jen jedna možnost: vytažení. To ale není řešení, protože po vytažení se zbytek zubního oblouku začne posouvat, což vede k dalším problémům - špatnému sevření, bolestem čelisti, ztrátě dalších zubů.

Nejčastější chyba lidí je čekat, až zub začne bolet. V té chvíli je léčba drahá, časově náročná a bolestivá. Pokud se mezizubní kaz objeví včas, stačí jedna návštěva a několik stovek korun.

Co můžeš dělat doma, abys mezizubní kaz zabránil?

Prevence je levnější než léčba. A mnohem jednodušší.

  • Používej mezizubní kartáček nebo nit denně - Nejen ráno, ale hlavně večer. Nit je jediná věc, která odstraní zbytky jídla z prostoru mezi zuby. Když to děláš pravidelně, zubní lékař ti bude říkat, že máš „skvělou ústní hygienu“.
  • Nepoužívej jen kartáček - Kartáček čistí jen povrch. Mezi zuby je místo, kde se kaz začíná. Bez niti to není čištění - je to jen výplata.
  • Používej zubní pastu s fluoridem - Fluorid pomáhá zpevnit sklovinu a zpomaluje rozpad. Stačí pasty s 1450 ppm fluoridu. Nejde o drahé značky - jde o obsah.
  • Nečeš si zuby hned po jídle - Když jíš sladké nebo kyselé, sklovinová vrstva se dočasně zjemní. Čištění hned poté ji ještě více poškozuje. Počkej 30 minut.
  • Redukuj sladkosti - Nejen cukr, ale i ovoce, med, sušenky, limonády. Každý vstup cukru do úst je pro bakterie jako oslava. Časté snídání zvyšuje riziko kázu o 70 % podle studie z Journal of Clinical Dentistry.
  • Chodíš na kontrolu každých 6 měsíců - Zubní lékař vidí kaz na rentgeně dříve, než ty cítíš jakoukoli bolest. A když ho najde včas, stačí jen malé plnění.
Zubní lékař prohledává mezizubní prostory pomocí zrcátka a světla.

Je pravda, že mezizubní kaz může být neviditelný i na rentgeně?

Ano. A to je jedna z největších pastek.

Ne každý kaz se ukáže na rentgenovém snímku. Pokud je velmi malý, nebo pokud je zub zatím nezatížený, může být přehlédnut. Proto lékaři používají i speciální zrcátka a světlo, která zvětšují i nejmenší změny. Někdy se používá i digitální mikroskop - přístroj, který zobrazuje povrch zubu s přesností do 20×.

Nejčastější chyba je, že lidé věří, že pokud rentgen nic neukazuje, tak nemají kaz. To není pravda. Zubaři často hledají i jemné změny barvy - mírně tmavší nebo matnější oblasti mezi zuby. To je první známka.

Co se stane, když mezizubní kaz ignoruji?

Ignorování není jen nezodpovědné - je to riziko pro celé tělo.

Když se kaz rozšíří:

  • zub se začne otáčet - protože ztrácí podporu
  • vytvoří se absces - infekce, která se šíří do čelisti a dokonce do krve
  • začneš mít bolesti hlavy, uší, krku - protože nervy jsou propojené
  • ztratíš zub - a pak se musíš rozhodnout mezi náhradou (most, náhrada, implantát), což stojí desetitisíce korun
  • infekce se může šířit do celého těla - výzkumy ukazují, že záněty v ústech jsou spojeny s rizikem srdečních onemocnění a cukrovky

Nejhorší je, že mnoho lidí si myslí, že „to je jen jeden zub“. Ale jedna infekce v ústech může způsobit problémy, které nebudou souviset s kázem - ale s celkovým zdravím.

Je možné mezizubní kaz léčit doma bez zubního lékaře?

Ne. Žádná past, žádný výplach, žádný „přírodní“ postup to neodstraní.

Kaz je fyzické poškození sklovinové vrstvy. To nejde „zahojit“ - jde jen o odstranění poškozené části a vyplnění prázdného prostoru. Bez vrtáku a plnění to nejde.

Domácí prostředky jako česnek, olejové vyplachování nebo soda mohou dočasně zmírnit zánět - ale nezastaví kaz. V některých případech dokonce zhorší situaci - například když se příliš často používá soda, která je agresivní proti sklovině.

Neexistuje žádný „přírodní lék“ na kaz. Pokud ti někdo říká, že ano - nevěř. To je lživý marketing.

Symbolický obraz kázu šířícího se k nervu, přerušeného nití a fluoridem.

Co dělat, když máš mezizubní kaz a nemáš peníze na léčbu?

Je to běžná situace. A není to závadné - ale musíš to řešit správně.

Nejprve se obrát na veřejnou zubní péči. V Česku máš právo na základní léčbu kázu za 50-200 Kč, pokud máš zdravotní pojištění. Nejde o luxusní kliniku - ale o kvalitní léčbu. Většina veřejných zubních klinik má dlouhé fronty, ale léčba je stejně kvalitní.

Některé zubní kliniky nabízejí i platby ve splátkách - bez úroků. Nebo se podívej na univerzitní zubní kliniky - tam studenti pod dohledem odborníků léčí za polovinu ceny.

Nezakládej si na tom, že „to se nějak vyřeší samo“. Každý měsíc čekání znamená, že se kaz zvětší o 1-2 mm. A každý milimetr znamená dalších 1000-3000 Kč nákladů.

Je mezizubní kaz větší problém u dětí?

Ano. A je to jedna z nejčastějších příčin ztráty mléčných zubů.

Děti často nečistí mezizubní prostory - a rodiče si to neuvědomují. Mléčné zuby mají tenčí sklovinu než trvalé - kaz se tam šíří rychleji. A když se mléčný zub ztratí příliš brzy, může dojít k nesprávnému růstu trvalého zubu.

U dětí je důležité:

  • začít používat nit už od chvíle, kdy se dva zuby dotýkají (obvykle kolem 2-3 let)
  • kontrolovat, zda dítě čistí mezizubní prostory správně
  • vybírat zubní pastu s fluoridem (ale v malém množství - velikost hrášku)
  • chodit na kontrolu každých 6 měsíců - ne jen když bolí

Nejčastější chyba rodičů je čekat, až dítě řekne, že má bolest. Ale děti často bolest neoznámí - nebo si ji neuvědomí.

Co se stane, když se mezizubní kaz léčí špatně?

Špatně provedená léčba může vést k tomu, že kaz znovu vznikne - a to hned pod plněním. To se nazývá sekundární kaz.

Proč to nastává?

  • plnění není správně přiléhající - zůstává mezera, kde se potrava zasekává
  • zubní lékař neodstranil celý kaz - zbyly bakterie
  • pacient po léčbě přestal používat nit - a kaz se opět začal rozšiřovat

Problém je, že sekundární kaz je těžší detekovat - protože je pod plněním. A často se projeví až po několika letech. Proto je důležité:

  • pravidelně chodit na kontroly
  • nechat si dělat pravidelné rentgeny (každé 1-2 roky)
  • neodkládat kontrolu, i když nic nebolí

Plnění není konečné řešení. Je to dočasné opatření - které vyžaduje péči.