Co se dělá s mezizubním kázem? Jak ho léčit a jak ho zabránit
led, 1 2026
Rizikový analyzátor mezizubního kázu
Jaké je vaše riziko vzniku mezizubního kázu?
Odpovězte na několik jednoduchých otázek o svých zubních návycích. Následně zjistíte, zda jste v rizikové skupině a získáte konkrétní doporučení.
Mezizubní kaz je jedna z nejčastějších příčin bolesti zubů a ztráty zubů, a přitom ho mnoho lidí ignoruje - nebo si vůbec neuvědomí, že ho vůbec mají. Nejde o nějaký zvláštní typ kázu. Je to prostě kaz, který se začíná mezi zuby, tam, kde kartáček nedosáhne. A protože tam nevidíš, nečuješ a necítíš, jak se postupně rozšiřuje, často se o něm dozvíš až když je pozdě.
Proč se mezizubní kaz vůbec vyskytuje?
Kaz se neobjeví z ničeho nic. Vzniká, když bakterie v ústech přeměňují cukry a sacharidy z jídla na kyselinu. Ta pak pomalu rozpouští sklovinu zubu. Mezi zuby je místo, kde se potrava často zadržuje - zvláště pokud jíš častěji sladkosti, sušenky nebo pečivo. Zubní kartáček tam prostě nevstoupí. A i když používáš nit, ne každý to dělá správně nebo pravidelně.
Největší riziko mají lidé, kteří:
- nečistí mezizubní prostory vůbec
- čistí zuby jen ráno, ale ne večer
- pijí sladké nápoje nebo často snídají sladké svačiny
- mají špatně zarovnané zuby, kde se potrava snadno zasekává
Na začátku je mezizubní kaz skoro neviditelný. Nebojíš se ho, protože nebolí. Ale když se káz dostane do zubního dnetu - tam, kde je nerv - začne být bolestivý. A pak už není možné to řešit jen nitem nebo zubní pastou.
Co se dělá s mezizubním kázem, když ho zubní lékař objeví?
První věc, kterou lékař udělá, je vyšetření. Použije zrcátko a světlo, a často i rentgen. Na rentgenovém snímku se mezizubní kaz ukáže jako tmavá šmouha mezi zuby - tam, kde by měla být bílá sklovinová vrstva.
Podle hloubky kazu se rozhoduje o léčbě:
- Malý kaz (jen ve sklovině) - Lékař ho odstraní pomocí vrtáku a vyplní kompozitním materiálem. To je jednoduchá a rychlá procedura, která trvá 15-30 minut. Nebojíš se bolesti, protože se zub místně očíslí. A po léčbě můžeš jíst hned.
- Střední kaz (dosáhl dnetu, ale nezatížil nerv) - Lékař musí odstranit větší část poškozené sklovinové vrstvy. Pokud je dnet ještě zdravý, vyplní se zub větším plněním nebo korunkou. Někdy se použije i inlay nebo onlay - speciální části, které se vyrábějí v laboratoři a přesně se přizpůsobí tvaru zubu.
- Hluboký kaz (nerv je zasažen) - Pokud se kaz dostal až k nervu, zub už nelze zachránit jen plněním. Je potřeba provedení kořenového kanálu. Lékař odstraní poškozený nerv, vyčistí a naplní kořenové kanály. Poté se zub obvykle pokryje korunkou, aby se nezlomil. Bez této léčby by zub musel být vytažen.
- Nezachránitelný kaz - Pokud je zub natolik poškozený, že už nejde nic udržet, zůstává jen jedna možnost: vytažení. To ale není řešení, protože po vytažení se zbytek zubního oblouku začne posouvat, což vede k dalším problémům - špatnému sevření, bolestem čelisti, ztrátě dalších zubů.
Nejčastější chyba lidí je čekat, až zub začne bolet. V té chvíli je léčba drahá, časově náročná a bolestivá. Pokud se mezizubní kaz objeví včas, stačí jedna návštěva a několik stovek korun.
Co můžeš dělat doma, abys mezizubní kaz zabránil?
Prevence je levnější než léčba. A mnohem jednodušší.
- Používej mezizubní kartáček nebo nit denně - Nejen ráno, ale hlavně večer. Nit je jediná věc, která odstraní zbytky jídla z prostoru mezi zuby. Když to děláš pravidelně, zubní lékař ti bude říkat, že máš „skvělou ústní hygienu“.
- Nepoužívej jen kartáček - Kartáček čistí jen povrch. Mezi zuby je místo, kde se kaz začíná. Bez niti to není čištění - je to jen výplata.
- Používej zubní pastu s fluoridem - Fluorid pomáhá zpevnit sklovinu a zpomaluje rozpad. Stačí pasty s 1450 ppm fluoridu. Nejde o drahé značky - jde o obsah.
- Nečeš si zuby hned po jídle - Když jíš sladké nebo kyselé, sklovinová vrstva se dočasně zjemní. Čištění hned poté ji ještě více poškozuje. Počkej 30 minut.
- Redukuj sladkosti - Nejen cukr, ale i ovoce, med, sušenky, limonády. Každý vstup cukru do úst je pro bakterie jako oslava. Časté snídání zvyšuje riziko kázu o 70 % podle studie z Journal of Clinical Dentistry.
- Chodíš na kontrolu každých 6 měsíců - Zubní lékař vidí kaz na rentgeně dříve, než ty cítíš jakoukoli bolest. A když ho najde včas, stačí jen malé plnění.
Je pravda, že mezizubní kaz může být neviditelný i na rentgeně?
Ano. A to je jedna z největších pastek.
Ne každý kaz se ukáže na rentgenovém snímku. Pokud je velmi malý, nebo pokud je zub zatím nezatížený, může být přehlédnut. Proto lékaři používají i speciální zrcátka a světlo, která zvětšují i nejmenší změny. Někdy se používá i digitální mikroskop - přístroj, který zobrazuje povrch zubu s přesností do 20×.
Nejčastější chyba je, že lidé věří, že pokud rentgen nic neukazuje, tak nemají kaz. To není pravda. Zubaři často hledají i jemné změny barvy - mírně tmavší nebo matnější oblasti mezi zuby. To je první známka.
Co se stane, když mezizubní kaz ignoruji?
Ignorování není jen nezodpovědné - je to riziko pro celé tělo.
Když se kaz rozšíří:
- zub se začne otáčet - protože ztrácí podporu
- vytvoří se absces - infekce, která se šíří do čelisti a dokonce do krve
- začneš mít bolesti hlavy, uší, krku - protože nervy jsou propojené
- ztratíš zub - a pak se musíš rozhodnout mezi náhradou (most, náhrada, implantát), což stojí desetitisíce korun
- infekce se může šířit do celého těla - výzkumy ukazují, že záněty v ústech jsou spojeny s rizikem srdečních onemocnění a cukrovky
Nejhorší je, že mnoho lidí si myslí, že „to je jen jeden zub“. Ale jedna infekce v ústech může způsobit problémy, které nebudou souviset s kázem - ale s celkovým zdravím.
Je možné mezizubní kaz léčit doma bez zubního lékaře?
Ne. Žádná past, žádný výplach, žádný „přírodní“ postup to neodstraní.
Kaz je fyzické poškození sklovinové vrstvy. To nejde „zahojit“ - jde jen o odstranění poškozené části a vyplnění prázdného prostoru. Bez vrtáku a plnění to nejde.
Domácí prostředky jako česnek, olejové vyplachování nebo soda mohou dočasně zmírnit zánět - ale nezastaví kaz. V některých případech dokonce zhorší situaci - například když se příliš často používá soda, která je agresivní proti sklovině.
Neexistuje žádný „přírodní lék“ na kaz. Pokud ti někdo říká, že ano - nevěř. To je lživý marketing.
Co dělat, když máš mezizubní kaz a nemáš peníze na léčbu?
Je to běžná situace. A není to závadné - ale musíš to řešit správně.
Nejprve se obrát na veřejnou zubní péči. V Česku máš právo na základní léčbu kázu za 50-200 Kč, pokud máš zdravotní pojištění. Nejde o luxusní kliniku - ale o kvalitní léčbu. Většina veřejných zubních klinik má dlouhé fronty, ale léčba je stejně kvalitní.
Některé zubní kliniky nabízejí i platby ve splátkách - bez úroků. Nebo se podívej na univerzitní zubní kliniky - tam studenti pod dohledem odborníků léčí za polovinu ceny.
Nezakládej si na tom, že „to se nějak vyřeší samo“. Každý měsíc čekání znamená, že se kaz zvětší o 1-2 mm. A každý milimetr znamená dalších 1000-3000 Kč nákladů.
Je mezizubní kaz větší problém u dětí?
Ano. A je to jedna z nejčastějších příčin ztráty mléčných zubů.
Děti často nečistí mezizubní prostory - a rodiče si to neuvědomují. Mléčné zuby mají tenčí sklovinu než trvalé - kaz se tam šíří rychleji. A když se mléčný zub ztratí příliš brzy, může dojít k nesprávnému růstu trvalého zubu.
U dětí je důležité:
- začít používat nit už od chvíle, kdy se dva zuby dotýkají (obvykle kolem 2-3 let)
- kontrolovat, zda dítě čistí mezizubní prostory správně
- vybírat zubní pastu s fluoridem (ale v malém množství - velikost hrášku)
- chodit na kontrolu každých 6 měsíců - ne jen když bolí
Nejčastější chyba rodičů je čekat, až dítě řekne, že má bolest. Ale děti často bolest neoznámí - nebo si ji neuvědomí.
Co se stane, když se mezizubní kaz léčí špatně?
Špatně provedená léčba může vést k tomu, že kaz znovu vznikne - a to hned pod plněním. To se nazývá sekundární kaz.
Proč to nastává?
- plnění není správně přiléhající - zůstává mezera, kde se potrava zasekává
- zubní lékař neodstranil celý kaz - zbyly bakterie
- pacient po léčbě přestal používat nit - a kaz se opět začal rozšiřovat
Problém je, že sekundární kaz je těžší detekovat - protože je pod plněním. A často se projeví až po několika letech. Proto je důležité:
- pravidelně chodit na kontroly
- nechat si dělat pravidelné rentgeny (každé 1-2 roky)
- neodkládat kontrolu, i když nic nebolí
Plnění není konečné řešení. Je to dočasné opatření - které vyžaduje péči.